Bylo takové stěhování obvyklé?
Tehdy ano, protože ekonomická a situace a vzdělanost v jižním Jemenu byla vyšší nežli na severu. Mnoho lidí (např. z okolí Taízu, který je považován za centrum vzdělanosti) se stěhovalo do Adenu, který byl v té době díky vlivu britského kolonialismu atraktivní.

Nebyla vůči takovým přistěhovalců, určitá nevraživost po sjednocení Jemenu?
Vůbec ne. Pokud nějaká, tak vůči kmenům, ze kterých pochází prezident. Na důležité funkce dosadil lidi sobě blízké.

Jak ses dostala z Jemenu do ČR?
Jediným důvodem bylo studium; jinak bych se do České republiky asi v životě nepodívala. Bylo to hned po revoluci, začátkem roku 1990. Vůbec by mě v té době nenapadlo, že tady zůstanu, to byla náhoda. Vlastně mě to nenapadlo ani po ukončení studií.

Jak tedy došlo k tomu, že jsi zůstala v ČR?
Našla jsem si manžela a máme spolu jedno dítě. Už jsem v Jemenu nebyla asi devět let, a je to na mě znát, nejsem úplně v pohodě. Mám tam rodinu, jsou tam skvělí lidé...

Stýkáš se tady s lidmi z Jemenu?
Bohužel příliš ne, času není moc, ale pár jich znám a příležitostně vídám.

Jak ses dostala k hudbě?
Náhodou. Byla jsem se podívat někdy v roce 1999 na zkoušce kapely Ziriab a začala jsem s nimi jen tak zpívat. Nabídli mi angažmá a chvíli jsme to zkoušeli. Pak mě slyšel bývalý frontman Hypnotix a nabídl spolupráci. Hostovala jsme na jejich desce, ale brzy to skončilo, protože jsem čekala dítě.
Pak mi zavolal Aleš Hyvnar a zeptal se, zda bych nechtěla spolupracovat na jeho novém projektu. Od té doby jsem u Al-Yaman.

Skupina Al-Yaman se poměrně rychle dostala do povědomí na české klubové scéně. Jak jste to brali?
Těšilo nás to a brali jsme to jako úspěch. Nečekala jsem, že přijde tak rychle. Je to důkaz, že hudba sbližuje lidi.

Název Al-Yaman (tedy Jemen) jsi prosadila ty?
(smích) Ano. Svou zemi miluji a mrzí mě, že pro ni nemůžu víc dělat. Díky názvu se někteří lidé zajímají a začínají hledat, kde vlastně Jemen leží a co je to za zemi.
Také je pro mě důležité, aby lidé věděli, že ženy v Jemenu na tom nejsou tak špatně, jak se často říká. Samozřejmě, existují nedostatky v oblasti ženských práv, ale ženy jsou tam velmi silné a dokáží se prosadit. V jižním Jemenu měly ženy právo volit již mnohem dříve než např. ve Švýcarsku či dalších zemích.
Jižní Jemen byl sice pře spojením socialistický, ale tam to mělo nějaký smysl. Maximálně se podporovaly ženy, měly větší práva i co se týče např. rozvodů.

V minulých letch se to ale trochu změnilo...
Neuvěřitelně. A je to smutné.

Pro Al-Yaman píšeš texty ty nebo jsou to tradiční písně?
Na naší první desce jsou dvě předělané jemenské písničky, další jsou od libanonské zpěvačky Fairuz, kterou mám hodně ráda. Některé skladby jsem psala sama a podílela jsem se i na vzniku hudby – něco si vymyslím já, jindy má nápady Aleš.

Připravujete další desku?
Ano, druhé album Al-Yaman se chystá.

Kdy vyjde?
To neřeknu. Nerada říkám věci, které bych pak nemusela splnit. Máme ale dost materálu na to, abychom vydali další desku.

Děkuji za rozhovor.

Odkazy:
Skupina Al-Yaman http://www.al-yaman.cz/
Vydavatelství Indies Records http://www.indies.eu/umelci/59/al-yaman/